levá dekorace článkupravá dekorace článku
16.01. 2014

Víte, co to je?

Di. muscipula.jpg

Dionaea muscipula – mucholapka podivná, královna masožravých rostlin pocházející ze Severní Ameriky. Mucholapka vyhledává spíše slunná místa, ojediněle stín. Detail citlivého štětinovitého výčnělku signalizačního zařízení pro sklapnutí pasti. Plocha pod výčnělkem je vnitřní část pasti, pokrývají ji trávicí žlázy.


 Sklipkan rodu Avicularia.jpg

Sklípkan rodu Avicularia. Na obrázku je detail jednoho z pavoučích chodidel.

Zajímavosti: Mezi živočichy není žádná jiná skupina, u níž by produkce hedvábí, resp. snovací činnost představovala tak impozantní jev, jako je tomu v případě pavouků.

Jedinečnost snovacího aparátu pavouků spočívá mimo jiné v tom, že byl v průběhu evoluce "vložen" do relativně rozsáhlého zadečku. Tvoří jej tři až čtyři páry snovacích bradavek, ke kterým se připojují snovací žlázy Vlákna pavoučího hedvábí vznikají  v tekuté podobě činností sekrečních epitelů snovacích žláz. Sekrety se hromadí nejprve v rezervoárech a poté odcházejí kanálky k zevním vývodům na povrchu některého z párů snovacích bradavek. Těmito zevními vývody jsou chlupům podobné útvary, zformované adaptačními procesy do cívkovitého tvaru. V současné arachnologii se pro ně vžil název spigoty.

Spigoty jsou svou funkcí přirovnávány k tryskám, skrze které je pod velkým tlakem emitován na vzduchu tuhnoucí sekret. Snovací bradavky se vyvinuly z končetin. U některých velkých sklípkanů je možné pozorovat jemný vláknitý sekret také na jejich chodidlových článcích.

Text a obrázek: doc. RNDr. Jaroslav Hajer, CSc.
Katedra biologie, PřF UJEP

 

P. colimensis.JPG

Pinguicula colimensis – detail listu tučnice colimské, list je pokryt kobercem stopkatých žláz, na nichž se trvale udržují kapičky vodnatého sekretu, díky obsahu mukopolysacharidů je slizký a lepkavý.Tučnice colimská roste v  jihozápadní část Mexika, poblíž města Colima. Patří do skupiny tzv. mexických tučnic tvořící dvoutvárné listové růžice. V průběhu letního období s dostatkem vláhy tvoří listové růžice s masožravými listy schopné polapit drobný hmyz. Naopak v  zimním, suchém období tvoří sukulentní nemasožravé listové růžice, nelišící se funkcí od jiných sukulentních rostlin. Na jaře kvetou krásnými květy.

 

 

_MG_2156.JPG_MG_2165.JPG

Vakuová aparatura pro magnetronové naprašování tenkých vrstev kovů a oxidů kovů. Uvnitř aparatury je vidět výboj v argonovém plazmatu. Atomy a molekuly terče, v jehož blízkosti výboj hoří, jsou rozprašovány díky dopadu iontů argonu. Tenká vrstva se pak vytváří na všech površích v blízkosti výboje.

 

 

 

 U. australis.jpg

Utricularia australis – bublinatka jižní je vodní plovoucí masožravá rostlina vyskytující se také v ČR. Lapacím orgánem je tzv. měchýřek. Po podráždění nasává díky vnitřnímu podtlaku vodu i s kořistí. Rostliny jsou schopny se k takové akci připravit i opakovaně. Na podzim tvoří na konci prýtů přezimující pupeny, tzv. turiony – 1-1,5 cm velká oválná tělíska. Zimu přečkávají v bahně. Po oteplení se začínají opět vyvíjet v masožravou rostlinu.

 

 

 

3T35_Si_small.jpg

Vrstva napařovaného thiofénu (3T) na Si destičce. Je patrné uspořádání na dlouhou vzdálenost. Na výšku má zorné pole 1,6 mm.

Text a obrázek: Mgr. Jindřich Matoušek, Ph.D.
Katedra fyziky, PřF UJEP

 

Uhodli jste, co se v každém obrázku skrývá? Líbilo by se Vám studovat například Biologii, Aplikované nanotechnologie, Matematiku v přírodních vědách, Počítačové modelování ve vědě a technice, Toxikologii a analýzu škodlivin nebo jiný ze zajímavých oborů PřF UJEP? Více informací o přijímacím řízení ZDE

 

Univerzity lákají ke studiu - Události v regionech, Česká televize 23. 1. 2014

Ústecká univerzita lákala budoucí studenty. Nabídla jim třeba černou zmrzlinu - Český rozhlas, 23. 1. 2014

Přírodovědecká fakulta UJEP je nejoblíbenější v ČR! - První zprávy, 25. 1. 2014

Fakulty otevřely nový chemický obor - Ústecký deník, 23. 1. 2014


Pro větší znázornění fotky klikněte na fotogalerii.


_MG_2156.JPG
3T35_Si_small.jpg
Di. muscipula.jpg
P. colimensis.JPG
U. australis.jpg
Sklipkan rodu Avicularia.jpg
_MG_2165.JPG


UJEP » PřF »
RSS blind print

Přírodovědecká fakulta
Univerzity J. E. Purkyně
České mládeže 8
400 96 Ústí nad Labem

Studijní oddělení:
Tel: +420 475 283 303 
Tel: +420 475 283 185 
Tel: +420 475 283 182 

Děkanát:
Tel: +420 475 283 223
Fax: +420 475 283 563
E-mail: info@sci.ujep.cz
IČ: 44555601

 

Úřední deska PřF UJEP

facebook_200.jpg

UMC banner

Virtuální prohlídka PřF UJEP

Akademický senát PřF UJEP

Kontakty Přírodovědecké fakulty

logo_akademie kopie.png

Partneři Přírodovědecké fakulty

ČLÁNEK - Úspěšní studenti PřF UJEP
 
Obrovský úspěch studenta
Aplikovaných nanotechnologií
 
 
 
dotyk_pru_poz.png

logo_sthi-dtcz.JPG
logo Cíl 3.jpg
logo_generace_y.jpg

Aktuálně

Kandidátní listiny - Volby do Akademických senátů UJEP a PřF UJEP 2017

Workshop: Nádorové onemocnění se může týkat i tebe

Ankety

U medvěda není nuda

3_153.png

Malajský medvěd Myanmar je maskotem Přírodovědecké fakulty UJEP.



© 2009 Přírodovědecká fakulta UJEP Mapa stránek | Vytisknout stránku | Styl pro slabozraké