levá dekorace článkupravá dekorace článku
16.04. 2012

Večer s denními rytmy

Biologické hodinyZatímco náš život běží lineárně od narození až k neodvratnému konci, náš organismus je podřízen periodicky se opakujícím denním rytmům, kterým se říká cirkadiánní. Na dubnovém Science Café v Ústí nad Labem o nich hovořila fyzioložka a biochemička Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Návštěvníci zcela zaplněného ústeckého Fokus Kafe (bývalé kavárny Bárka) se od paní profesorky dozvěděli, že vnitřní biologické hodiny jsou všem organismům na Zemi vrozené. Řídí náš spánek a bdění, ale také třeba změny tělesné teploty, příjem potravy, tvorbu hormonů, metabolismus nebo zapínání a vypínání některých konkrétních genů. Vše se opakuje v přibližně čtyřiadvacetihodinové periodě a tyto rytmy přetrvávají i v naprosto neperiodickém prostředí. Spouštěčem a prostředkem synchronizace našich vnitřních hodin je ranní a také večerní světlo. Podle profesorky Heleny Illnerové je důležité, aby to věděli všichni, kdo hodně cestují po světě, překračují časová pásma a potřebují tu a tam své biologické hodiny „přeřídit" - měli by se pravidelně vystavovat rannímu světlu, v rámci jakési „zdravotní" procházky. Neurofyziologové už také vědí, kde se biologické hodiny nacházejí. Jsou to tzv. suprachiasmatická jádra v oblasti křížení optických nervů.

Od profesorky Heleny Illnerové jsme se také dozvěděli, jak je to s tzv. skřivánky a sovami. Jestli jsme spíš na ranní vstávání a nebo naopak rádi ponocujeme závisí na rozdílu v jednom jediném genu. Svůj denní rytmus mají také jednotlivé periferní orgány - játra, plíce, ledviny, srdce nebo slinivka břišní. Jejich centrální synchronizaci a koordinaci mají na starosti už zmíněná suprachiasmatická jádra. A co to znamená v praxi pro každého z nás?

Měli bychom co nejvíce dodržovat časový systém, který je v souladu s našimi denními rytmy. Pro dobré zdraví a náladu je důležitá pravidelná životospráva a dostatek spánku. Budit bychom se měli spontánně a různé činnosti vykonávat jen tehdy, pokud jsme na ně vnitřně připraveni. Narušení časového systému může vést k různým poruchám - metabolickým, kardiovaskulárním, spánkovým i psychickým, k poruchám imunitního systému a dokonce i k nádorovým onemocněním.

Že je takové dodržování časového systému někdy skutečně obtížné je problém, se kterým se musí vypořádat každý z nás, sám za sebe. Návštěvníci ústeckého Fokus Kafe tak měli jistě nadlouho o čem přemýšlet.

 

Frederik Velinský


Biologické hodiny
Biologické hodiny
Biologické hodiny
Biologické hodiny
Biologické hodiny
Biologické hodiny


UJEP » PřF »
RSS blind print

Přírodovědecká fakulta
Univerzity J. E. Purkyně
České mládeže 8
400 96 Ústí nad Labem

Studijní oddělení:
Tel: +420 475 283 303 
Tel: +420 475 283 185 
Tel: +420 475 283 182 

Děkanát:
Tel: +420 475 283 223
Fax: +420 475 283 563
E-mail: info@sci.ujep.cz
IČ: 44555601

 

Úřední deska PřF UJEP

facebook_200.jpg

UMC banner

Virtuální prohlídka PřF UJEP

Akademický senát PřF UJEP

Kontakty Přírodovědecké fakulty

logo_akademie kopie.png

Partneři Přírodovědecké fakulty

ČLÁNEK - Úspěšní studenti PřF UJEP
 
Obrovský úspěch studenta
Aplikovaných nanotechnologií
 
 
 
dotyk_pru_poz.png

logo_sthi-dtcz.JPG
logo Cíl 3.jpg
logo_generace_y.jpg

Aktuálně

Harmonogram předzápisu povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů

Dny vědy a umění 24. – 25. 4. 2013

Ankety

U medvěda není nuda

3_153.png

Malajský medvěd Myanmar je maskotem Přírodovědecké fakulty UJEP.



© 2009 Přírodovědecká fakulta UJEP Mapa stránek | Vytisknout stránku | Styl pro slabozraké